Jak se zásahy proti komárům ?

Je to velmi diskutovaná záležitost hlavně mezi lidmi, kteří očekávají hned a rychle velkou a účinnou reakci, která vyřeší tento problém. Bohužel tak to nefunguje i když jsou na trhu velmi dobré, účinné, schválené a pro člověka neškodné přípravky.

A/ varianta jarní

– ta se většinou nedělá poněvadž nikdo nevnímá to, že je mnoho larev v teplých jarních tůňkách a nízkých vodách na polích v lesích apod. Jde o zásah proti larvám, je nákladný , ale nejúčinnější. Poněvadž už dospělý otravný komár nemůže vzniknout. Tento zásah se měl udělat hned jak vznikaly povodňové stavy kolem obcí a měst, kde bylo miliónů vznikajících larev , které nikdo nezastavil. Bohužel, když jsou zaplavená pole ve větším rozsahu, tak se tento zásah nedá ani pořádně udělat. Když povodně nejsou, tak na to obec finance neuvolní /není jakoby důvod a když už je důvod, tak je pozdě/.

B/ varianta kalamitní

– pozdní, nejvíce provozovaná u obcí, je něco jako práce na pokaženém. Nechali jsme komáry projít vývojovým stádiem a nyní již nejsou ve vodách, ale ve vzduchu. Samečci nevadí , ale samičky potřebují na tvorbu vajíček nasát krev, aby se mohla šířit populace dál . Je to stádium, kdy je kolem nás mnoho komárů, kteří vytváří až kalamitní hejna. V tomto stavu kalamity je již jediná možná PRVNÍ POMOC a to je jejich likvidace v travinách, keřích a ve vzduchu. Je to situace, kdy z hejna , které má 20 tisíc komárů uděláme po zásahu 2 tisíce komárů, ale za několik dní a nebo hned po zásahu se hejno opět doplní komáry z okolí, kde je jich velmi mnoho.

Tedy co s tím , jak pomoci lidem dál ? Jediná cesta jak opravdu na delší dobu tuto situaci vyřešit je zahájit likvidaci ve vzduchu s dopadem látky na keře , trávy a jiný porost, kde se komáři přes den ukrývají a od 18 hodiny dochází k jejich aktivitě. Komáry lze ošetřovat i dopoledne postřiky na zeleň, ale dochází zde ke ztrátám jiného chráněného hmyzu, včetně včel - tedy raději ne. Dalším problémem je opakování zásahů. První vzdušný zásah je pouze vstupem do likvidační fáze. Pokud se neopakuje, tak jako by se nedělal. Během velmi krátké doby i během několika hodin dojde k doplnění stavů komárů v hejnech z okolí.

Doporučené jsou aplikace minimálně 3 a více . Letos máme obce , které dělají 5. aplikaci a teprve si účinek chválí s dobrým výsledkem. Komáři se musí zredukovat kvantově i v okolí, aby došlo k redukci.

Závěr

Každopádně počítejte s tím, že pokud vaše oblast prodělala jednou větší kalamitu komárů, tak bude oblast města minimálně 5 roků zamořena milióny vajíček , která budou čekat stejně jako letos na větší jarní trvalé deště , aby se opět nastartovala stejná vývojová komáří reakce. Některé oblasti ošetřujeme na komáry/ v menším rozsahu/ ještě od povodní z r. 1997 a už přišla do toho povodeň nová. Většina oblastí se komárů zbaví pouze tím ,pokud přijdou suché jarní měsíce alespoň 5 roků po sobě a z vajíček v zemi nevzniknou larvy, která se během několika roků zredukují o hodně %. Tedy lze počítat s tím, že po kalamitě komárů bude i vaše oblast více roků potencionálně ohrožena výskytem komárů než v minulosti, kdy tento problém ve městě nebyl.

KOMÁŘI - ZDRAVOTNÍ RIZIKA

Komáři - nejotravnější hmyz a kromě toho, že nás nepříjemně obtěžují, tak mohou přenášet i některá infekční onemocnění na člověka a to i mimo tropická prostředí v Evropě i u nás.

Tato situace vzniká v důsledku velikého cestovního ruchu a lidí se tak nakazí i na mezinárodních letištích . Nemoci, která jsou typická pro tropy a nikoho nenapadne, že by se to mohlo stát v naší bezpečné zóně, jsou někdy překvapivé.

Ideálním prostředím pro vývoj komáří populace jsou stojaté prohřáté tůňky, zaplavená pole , lužní jarní lesy, které mají vždy na jaře mnoho vody apod. Komáři se mohou aktivně přesouvat až 10 km od místa , kde potřebuje samička k vývoji krev. Pasivně větrem může být samička unášená i na větší vzdálenosti. Samci se živí výhradně šťávou z květů, tedy nejsou nebezpeční. Samička klade vajíčka a podle teploty vznikají larvy /7- 14 dní je délka cyklu larev/. Komárů je asi 45 druhů a bohužel se začali i chránit /přibližně třetina druhů/.

Jak už je výše uvedeno, tak se do Evropy dostávají i různá nebezpečná onemocnění právě s komáry.

Nelze podceňovat např.

• Žlutou zimnici – v přístavech na jihu Evropy
• Borrelii – kde je přenos nahodilý i u nás
• Malárie – se na mezinárodních letištích objevuje, právě přes komáry každý rok

Obecně lze od komárů očekávat různé příznaky, pokud jsou přenašeči infekcí.

Mezi příznaky, které svědčí o tom, že není něco v pořádku jsou: horečky, bolest hlavy, kloubů, svalů, nevolnosti, záněty spojivek, únava, zduřené uzliny, zvracení, nechutenství, červená kůže po bodnutí apod.